— CO JE TO PARKOUR? —
Parkour
pomáhá v překonávání libovolných překážek v okolním prostředí - od
větví přes kameny a skály až po zábradlí a betonové zdi.
Název disciplíny vznikl někdy kolem roku 1998 a definoval ho Francouz David Bell. Není to extrémní sport, ale spíše umění, které se podobá sebeobraně v bojových uměních, parkour je formou tréninku pro útěk.
Parkour je nesoutěžní sport. Při tréninku se snažíme překonat sami sebe, svůj strach, své nedostatky a neustále se zlepšovat, nikoliv soupeřit s ostatními.
Parkour není sportem extrémním, jak je občas prezentován v médiích. Extrémní je pouze v případě, že hazardujete se svým životem a děláte něco, co neumíte a nechápete. V mnohých aspektech se parkour podobá bojovým uměním. Když se mu člověk věnuje naplno a správně, jde v podstatě o životní cestu a filozofii. Neustále překonáváme překážky, ať už psychické či fyzické. Smyslem tréninku je ovládnout lépe své tělo jako celek. Nemá smysl se učit jen jednotlivé techniky odděleně, ale spíše průběžně zdokonalovat svůj pohyb.
Cílem je být silnější, abychom byli užitečnější jak v běžném životě, tak případných extrémních situacích, které mohou nastat i v moderním světě. Člověk překonává překážky odedávna, dokonce i způsobem, jakým je definován parkour. Ale dnešní podobu a definici mu vtisknul Francouz David Belle. Ten se odmala věnoval bojovým uměním a umění pohybu v jeho přirozeném životním prostředí - nejprve v lese a pak právě ve městě. Ve všem ho hodně ovlivnil jeho otec pocházející z Vietnamu, který prošel výcvikem francouzské armády a posléze pracoval jako hasič.